Vasaloppet
Nejlepší lyžařský zážitek mýho života. 90 km ze Sälenu do Mory za 4:49:32. Hodně hustý to bylo. Krásná stopa, sluníčko, hype, únava, dobrá máza, hoodně soupaže. A ještě k tomu to bylo stoletý výročí, první Vasák se jel totiž 1922. Vítejte u dalšího článku, tady máte moje dojmy z téhle parády!
Šestého března 2022, Sälen. Slunce už vyšlo, ale do údolí ještě nedosvítilo. Zima jak prase, asi -14. Lidí neskutečně moc. Já se stavím na svoji startovní pozici na konec druhé vlny, točím rukama jak šílenej, zdravím se s pár kamarádama a čekám nekonečný fronty na Toiku. Těsně před startem se mi udělalo lehce nevolno. Sice nejedu na žádný výsledek, ale přecejen je to největší lyžařský závod světa a atmosféra je neskutečná!
V 8:00 se odstartovalo. Myslel jsem, že to znamená že se závodí. Ale ne. Naopak. Právě začala další epizoda "Kdo přežije". Po pěti sekundách soupaže stojím, málem padám a bojím se o hůlky. Přede mnou někdo spadl na zem a je tam brutální bitka, takže nemůžu pokračovat. Ale na záda mi dýchá dalších 10 tisíc lidí, takže vlastně nemám úplně na výběr a nějak se prodírám davem. Šílený - hůlky mezi nohy, ťapat a hlavně dávat pozor. Každých pět metrů člověk potká kus zlomené hůlky nebo jinýho vybavení. No, měl jsem štěstíčko a teď vzhůru do prvního kopce. Měl jsem luxusně namazáno a lidí bylo tolik, že kopec ani nebolel - stačilo chvíli stát na místě, pak se chvilku sklouznout, pak pochodovat a pak zase chvíli stát, ještě pár odrazů a člověk byl nahoře. No a teď už je to jen skopce, žejo?
No, ne tak docela. V první stanici Smågan jsem ale hnedka, hodil jsem do sebe Blåbärsoppu a frčel dál směr Mångsbodarna. Jedu příjemným tempem a užívám. Slunce svítí, stopa je krásně vyřízlá a trať vede po otevřených bažinách - esence nádhery a kýče. Přesně kvůli tomuhle to dělám. Hodně se oteplilo, na pláních je pěkný vedro. Všichni kolem mě soupaží, jedou fakt rychle. Já si k tomu v kopcíh hezky klouzám a jen si užívám, že mi to docela jde, i když jsem letos na klasice nenajel skoro nic.
Další stanicí je Risberg. Cítím se dobře, ale únavička se začíná pomalu hlásit. Asi to moje tempo nebude tak úplně výletový. Aletak hlavně že je hezky a že mě to baví, ne?
Do Evertsbergu je to celkem do kopce. Většina lidí kolem mě nenamazalo, takže se pěkně trápí, ale já si jen užívám klouzání. Luxusně mi to stoupe. No a oni mě pak přefrčí skopce. Začínám cítit, že je mi hodně. Už jsem za půlkou a dochází mi, že to nebude taková sranda. Dávám gel. Podjeli jsme silnici a stoupáme do Oxbergu. Odtam je to už jen 30 kiláčků. Easy? No, ne. Začalo se totiž hlásit břicho. Jo, křeče. Nemůžu soupažit, takže buď vajíčko nebo stříďák. Začínám být trochu víc unavený, ale do Oxbergu to doklepu. Dávám magnesium shot, zapíjím Blåbärsoppou, speaker mě nahajpoval, už je to jen 30 kiláků - to prostě dám.
Břicho se trochu zlepšilo, ale trpím. Sice to bolí, ale užívám si každou sekundu. Chci být co nejdřív v cíli a nehýbat se, ale zároveň nechci aby tenhle dokonalej zážitek někdy skončil. Paradox. Spoustu lidí kolem trati mi fandí, to je super věc. Heja Tjeckien!! nebo Diagonalt, snyggt! (stříďákem, krása!) vždycky potěší :)
Projíždím předposlední stanicí Hökberg. Břicho u soupaží šíleně bolí a cuká v křečích, nikdy jsem něco takovýho nezažil. No a k tomu jsem začal mít unavený tricáky, sakra. Pořád ale platí jedna věc - je to totálně top. Stříďák mě zachraňuje, dokonce předjíždím nějaký lidi. Akorát ho jedu už i po rovině, protože ty soupaže fakt nedávám.
V Eldrisu dávám poslední blåbärsoppu. Fakt nechci aby to skončilo. Je to krásný a to utrpení k tomu prostě patří. Projíždím kolem stadionu Hemus kde jsme v lednu jezdili LOBy, pak ještě kousek a najednou vidím věže kyrky v Moře - kostela. Úplně mě to dojalo, já jsem fakt dojel do Mory! Projedu ještě kempem Moraparken, fanynky šílí, poslední kopeček a jsem na cílové rovince a finišuju. V cíli mě nečekaly žádný fanfáry ani rozhovory. 4:49:32, hodinu 17 minut za vítězem. No big deal. Ale rozhodně doporučuju.
I fäders spår för framtids segrar
Tady ještě pár odkazů: Aktivita na stravě, Vasastory, Videjko, Stránky závodu
Slava Ukraini!