Jag har levt i Uppsala. Je to tak, už to můžu říkat v minulosti. Přes Dánsko a Německo jsem přifrčel vláčkem zpátky do mé rodné země a najendou nebydlím ve městě, uprostřed kterýho je největší skandinávská katedrála. Pozorní čtenáři blogu chápou správně, kyrka [šyrka] mi bude hodně chybět.
Zrovna sedím ve vlaku z Berlína do Stockholmu (17.5) a napadlo mě, že by mohlo být fajn zase napsat nějaký ten článeček. Cesta trvá a člověk má čas na přesně tyhle věci. Nezačnu ničým veselým. Do Česka jsem jel mimo jiné kvůli tomu, že zemřel někdo, kdo mi byl hodně blízký. Nechci se tu rozepisovat o rodinných detailech, ale myslím,...
Ještě před tím, než jsem odjel na Erasmus, jsem jako každý druhý Evropan pravidelně před spaním reloadoval stránky Septery a zlobil se na své kamarády, že vůbec nic o svých dobrodružstvích nepíší. Zároveň jsem se i já naivka vysmíval výsledkům Koštěteho pokusu o "Změnu pravidel" nebo Jurdovi s všeho všudy jedním článkem. Co je to za srábotky?!...
Plán byl takový - na zimu na Erasmus do Slovinska a na jaro pracovat do nějaké hodně cool daleké anglicky mluvící země, abychom tu angličtinu trochu vypilovali (protože v tomto ohledu mi studium na slovinské veterinární fakultě moc nepomohlo). Snili jsme o Austrálii nebo Kanadě, zjistili jsme ale, že je úplně šílený v těchto zemích získat pracovní...
Vlastně se přiznám, že moc nevím o čem psát. Ze začátku Erasmu jsem měl pocit, že zažívám něco strašně speciálního, že všechno je tak nějak jiný a každej den se dělo něco novýho a zajímavýho, o čem bylo potřeba napsat na blog nebo minimálně povědět všem kolem. Teď už jsem ale v Uppsale skoro 8 měsíců, všechno se usadilo...
Tákže, studium geografie mě zavedlo na jeden semestr do Stockholmu. Proč Stockholm? Protože se tu dá studovat glaciologie, protože se tu dá běhat orienťák, a protože na severu to mám prostě ráda. Dneska vám tu budu vyprávět o výletu na "hodně sever", kterej jsem podnikla v únoru, ale předtím ještě krátce k samotnýmu začátku Erasmu.
Nejlepší lyžařský zážitek mýho života. 90 km ze Sälenu do Mory za 4:49:32. Hodně hustý to bylo. Krásná stopa, sluníčko, hype, únava, dobrá máza, hoodně soupaže. A ještě k tomu to bylo stoletý výročí, první Vasák se jel totiž 1922. Vítejte u dalšího článku, tady máte moje dojmy z téhle parády!
Leden v Lublani byl docela nůďo. Hnedka po návratu z Vánoc a Silvestra jsme zůstali doma s covídkem. V tý naší mini kukani to byl docela boj. Chudák Víťa už definitivně zjistil, že jsem totální šílenec, když musel každej den zhruba tak v 10 večer čelit mým návalům energie, která se nashromáždila za celej den sezení na té nejmíň pohodlný...
Nový rok jsem tradičně zahájil výběhem na naši nejvýšší horu. Ale to se mi zdá jako trochu hloupej začátek článku, takže to zkusíme znova. Mám rád vlaky. Mám fakt hodně rád vlaky! No a proto jsem 3.1 v 10:50 Sedl v Brně na vlak a vyrazil do Prahy. Tam jsem se potkal se Švojtou a dali jsme rychlý randíčko v...
A taky fanouškům samozřejmě ;) Prej že zanedbávám svůj blog! No, co si budem, je to tak. Už delší dobu jsem nic nenapsal a mrzí mě to.
Volba po snad navždy posledním letu v šest ráno byla jasná - místní jediný lyžařský středisko. Tsaghkadzor. Nechci říct, že bych se tam necítil jak doma, ale přece jen jsem se tam necítili úplně jak v Evropě, tak jsem pro příště sepsal pár pouček.
*nevím teda, kdy naposled jsem byl naposled na sjezdovkách v Evropě
Cesta z Frenštátu na Draka je dlouhá a taky ideální na to zavzpomínat si na to, co se dělo poslední 2 měsíce v Lublani, dřív než mi alkohol vymažte všechny vzpomínky.
Vánoční svátky už jsou v plném proudu, já i Maky jsme už u svých rodin a náš lublaňský byt si žije vlastním životem - a to do slova, protože nám v naší malé vlhké koupelně začaly růst takové zelené skvrnky. Rád bych se však ještě vrátil k předvánočnímu času, který jsme v Ljubljani prožili.
V listopadu se stala jedna nádherná věc. Povedlo se mi sehnat tuhle obří bichli všech švédských zákonů. Jmenuje se Sveriges Rikes Lag a je to srdeční záležitost. Jsou v ní totiž fakt všechny švédský zákony, nic takovýho v Česku nemáme. Poprvé vyšla v roce 1734, a od té doby to takhle funguje. Jedná se o poznávací znamení a...